Původně byl považován za druh lišky, protože díky dlouhým nohám, kaštanové barvě srsti, dlouhým uším a hustému ocasu je liškám velmi podobný. Nedávno se ale zjistilo, že je více příbuzný vlkům než liškám a byl zařazen mezi poddruhy vlka. Předpokládá se, že je potomkem vlků, kteří přišli do Afriky ze západní Evropy a Ruska na konci poslední doby ledové.
Vlk ethiopský je rozšířen pouze na velmi malém území v Ethiopii (viz. mapka vpravo). Žijí v horských pustinách porostlých pouze nízkou vegetací v nadmořských výškách nad 3000 m.
Kožich vlka ethiopského má červenohnědou barvu s bílými skvrnami na krku a na hrudi. Konec ocasu bývá černý. Ethiopský vlk je malý, v kohoutku měří 60 cm a váží 15 – 18 kg (samice 13 – 16 kg). Typický je pro něj dlouhý čenich, velké uši a hlava připomínající hlavu šakala.
Živí se hlavně hlodavci, ale občas loví i mláďata velkých zvířat a někdy také požírá mršiny. Loví hlavně ve dne a když je hodně potravy, schovává si jí. Velké krysy, kterými se živí, žijí pod zemí a na povrch vylézají pouze pro potravu. Vlci na ně trpělivě čekají na povrchu a chytí je jakmile vylezou ven. Loví převážně sami, ačkoli se často během dne a hlavně za soumraku sdružují do skupin.
Stejně jako ostatní vlci často žijí ve smečkách o šesti až sedmi jedincích. Páření probíhá na konci podzimu nebo začátkem zimy. Rozmnožuje se pouze alfa pár, ostatní členové smečky jim pomáhají s výchovou mláďat. V jednom vrhu může být až sedm mláďat. Mláďata se rodí v brlohu, který bývá dost velký a může mít i několik vchodů.
Vlk ethiopský je kriticky ohrožený a jeho populace činí pouze 500 – 600 jedinců. Největší nebezpečí pro jeho přežití představuje spásání vegetace dobytkem. Na území kde byla většina vegetace spasena totiž může žít pouze malé množství hlodavců, kteří jsou hlavní potravou vlků. Vlci jsou v Etiopii chráněni zákonem a většina populace žije uvnitř národních parků. Prosazování ochrany je však těžké vzhledem k tomu že se tito vlci zpravidla nebojí lidí, což z nich činí snadný cíl pro lovce.