Vlčí svět - www.vlci.info
Rozdíly mezi vlkem a psem
Tyto rozdíly se dají rozdělit na dvě skupiny - rozdíly v chování (etologii) a rozdíly fyzické. V tomto článku se chci zabývat druhou skupinou, rozdíly fyzickými.
Rozeznat většinu psích plemen od vlka není těžké, ale existují plemena, která jsou mu velmi podobná - např. německý ovčák, husky, malamut nebo laika. V případě československého vlčáka a jiných kříženců vlka a psa bývá jejich rozeznání ještě těžší.
Obecné rozdíly
- Vlci nosí ocas volně svěšený dolů, zatímco psi většinou nosí ocas zdvižený.
- Psí ocas bývá často zakroucený.
- Psi nemají ocasní pachovou žlázu.
- Vlci se páří pouze jednou do roka, zatímco většina psů dvakrát.
- Psi mají větší počet štěňat v jednom vrhu. U velkých plemen psů není 12 štěňat výjimkou.
- Čenich většiny psů je kratší než čenich vlků.
- Vlk má odlišnou tvář díky dlouhým chlupům pod ušima, které rostou směrem dolů a ven.
- Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku.
- Vlk je pouze masožravec, jeho trávicí trakt je tudíž kratší než u psa, který je všežravcem.
- Většina vlků má klešťový skus, zatímco většina plemen psů má skus nůžkový.
Pohyb
Obr. 1 - Stopa vlka a psa
Psa od vlka odlišíte již podle způsobu pohybu. Nejpatrnější je to při běhu - vlk ladně pluje vzduchem, zatímco pes se jím těžkopádně "prodírá".
Při chůzi vlk vždy klade zadní tlapu přesně do stopy tlapy přední. Všechny jeho stopy jsou v jedné linii - vlk čáruje (viz. obr. 1). Naproti tomu pes většinou klade zadní tlapy mezi stopy předních. Styl pohybu psa je však velmi závislý na jeho tělesné stavbě.
Vlk se snaží maximálně šetřit energií - jeho stopa je rovná s minimem zatáček, zatímco pes často odbíhá od přímého směru. Vlk také často chodí po vrstevnici.
Stopa vlka je delší a užší než stopa stejně velkého psa.
Lebka
Obr. 2 - Vlčí lebka: vnější úhel
Nejlepším způsobem jakým lze odlišit vlka a psa jsou charakteristiky lebky. Tyto rozdíly poprvé popsal N. A. Iljin, který studoval genetiku psů a vlků.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů je velikost vnějšího úhlu, což je úhel mezi linií určenou horním a spodním okrajem očního důlku a linií určenou horním okrajem lebky (viz. obr. 2). U vlků je tento úhel velký 40 – 45 stupňů, zatímco u psů je to 53 – 60 stupňů.
Další rozdíl je ve velikosti a tvaru vydutých částí lebky ve kterých jsou umístěny sluchové orgány a které se nachází na spodině lebeční za jamkou čelistního kloubu. U vlků a kojotů je tento výstupek velký, vypouklý a téměř kulovitý, zatímco u psů je menší, stlačený a mírně zkroucený.